POPIS A HISTORIE ZÁMĚRU
Pozemky na místě dnešních Zahrádek Žižkov vlastní developer CPI Group se záměrem postavit zde obytnou výstavbu. Pozemky, kde dřív býval statek Pražačka byly po většinu 20 století určené pro sport a rekreaci. Na začátku 90. let však byly v restitucích navráceny původním vlastníkům, kteří je posléze prodali do soukromých rukou. Postupně se pak dostaly k dnešnímu vlastníkovi. Územní plán z roku 1999 z pozemků určených pro sport a rekreaci definitivně udělal zastavitelný pozemek pro bytovou výstavbu, tudíž lze toto území těžko před výstavbou uchránit.
Projekt se nicméně za poslední roky hodně proměnil od izolovaných objektů směrem k podobě normálního městského bloku, který je rozhodně vhodnějším řešením pro dané území. Komplex je tvořen čtyřmi budovami s osmi nadzemními podlažími a podzemními garážemi. Konečný návrh se do jisté míry inspiruje regulačním plánem Velké Prahy z roku 1930.
Městská část a institut plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR) s investorem dlouho intenzivně jednali nejen o podobě celého projektu, ale také o jeho příspěvku na veřejnou vybavenost. Nakonec zřejmě došlo ke vzájemné dohodě, že investor převede do majetku hlavního města část zeleně, která se stane součástí parku Vítkov a umožní tak prodloužení promenády. Zároveň bude v rámci projektu revitalizovat nevzhledný předprostor budovy – dnes parkoviště, jež se následně rovněž převede do majetku hlavního města, a díky čemuž nepřívětivá křižovatka dostane lidštější podobu. Na základě této dohody bylo vyčísleno, že příspěvěk developera městské části zhruba odpovídá částce 1500 Kč na m2, což odpovídá aktuální politice radnice.
V únoru 2020 došlo k veřejnému projednání projektu v Kulturním centru Vozovna, kde přítomní hodnotili návrh spíše pozitivně. Na začátku roku 2021 dojde k projednání ve výboru pro územní rozvoj a v Radě MČ.
RIZIKA A PŘÍLEŽITOSTI ZÁMĚRU
Pozemky určené k zástavbě zasahují do figury parku Vítkov, na druhou stranu tvoří logické dotvoření křižovatky. Park celoměstského významu bude výstavbou vždy do jisté míry narušen. Na druhé straně díky dohodě investora s hlavním městem dojde k prodloužení parkové promenády.
Přestože bloková struktura v území dává smysl, její hmota zejména směrem do parku je předimenzovaná. Vyšší hmota by byla vhodnější spíše do křižovatky, to ale nejde kvůli hygienickým nárokům na hluk z dopravy. Z urbanistického hlediska by též dávalo větší smysl dodržení uliční čáry a nevytváření parkoviště před vstupem, to se ale vzhledem k majetkovým poměrům ukázalo též jako nereálné.
Přesto zůstává pozitivním přínosem projektu zvelebení předprostoru v místě dnešní zastávky a služby v parteru, kde by měla být prodejna potravin a restaurace. Projekt v aktuální podobě bude mít městotvornou funkci, která křižovatce pomůže. Přestože se záměr snaží simulovat dojem útulného náměstí, jedná se z velké části zejména o parkoviště. I tak dojde k citelnému úbytku parkovacích míst, aktuální stav pololegálního nezpoplatněného parkování však nahradí rezidenční zóny placeného stání a K+R stanoviště pro obchody a služby. V rámci projektu vzniknou dle požadavků Pražských stavebních předpisů podzemní parkovací stání pro nově vzniklé byty. Stále zde zůstává riziko, že cílová doprava do území zatíží ještě více již dnes abnormálně přetížené dopravní tepny, které se zde spojují, nicméně výstavba v intravilánu města obecně vede k vytváření města menších vzdáleností.
