Rezidenční areál Malešická

Popis a historie záměru

Návrh rezidenčního areálu Malešická se skládá ze čtyř samostatných budov tvořící dohromady hybridní průchozí blokovou zástavbu. Záměr investora (Metrostav Development a. s.) je lokalizovaný do oblasti mezi Malešickou ulicí a ulicí Olgy Havlové, kde je volná plocha dočasně využívaná jako autobazar a dvě staré průmyslové budovy sloužící jako prodejna autodílů a ubytovna (parcela č. 3541/26; 3541/25).

Investor uspořádal vyzvanou architektonickou soutěž bez konzultace s městskou částí či bez regulérnosti ČKA, na základě které byli vybráni Ian Bryan Architects (IBA). TI navrhli klasický koncept hybridního bloku, který doplňuje okolní výstavbu a zároveň nabízí pěší propojení mezi ulicemi Olgy Havlové a Malešickou. Jednotlivé domy mají sedm nadzemních podlaží – pět nadzemních podlaží a dvě ustoupená. Jedná se o bytové domy s aktivním parterem směrem do ulice Malešické. Vzhledem k tomu, že územní plán určuje pouze všeobecně smíšenou funkci (SV) bez koeficientu míry využití, měla by být výška budov orientovaná podle okolní zástavby, jak určují tzv. pražské stavební předpisy (PSP).

Rizika a příležitosti záměru

Hlavním přínosem záměru je kultivace a oživení dnes nehostinného prostředí Malešické ulice, kterými by jistě urbanisticky zajímavý hybridní blok s živým parterem byl. Dalším přínosem je veřejně přístupný a otevřený vnitroblok, který by zajistil prostupnost území mezi ulicemi Malešická a Olgy Havlové.

Na druhé straně negativem je relativně malá velikost vnitrobloku, a to zejména ve spojitosti s výškou jednotlivých domů a jejich nedostatečnou vzdáleností od okolní zástavby v severní a západní části. Výška navrhovaných domů je odvozovaná od sousedící oranžové budovy business centra (Malešická 2679/49). Daná budova zde však stojí zcela osamoceně, tudíž navrhované domy v kontextu okolní vilové zástavby působí jako relativně kapacitní a vysoké.

Dalším negativem, na které na Komisi pro urbanismus a veřejný prostor a regeneraci městské památkové zóny upozornil vedoucí odboru územního rozvoje Zdeněk Fikar, je plánované rozsáhlé podsklepení vnitrobloku, což bude vytvářet bariéry pro úspěšný rozvoj rostlé zeleně.

 

Cvičební a relaxační centrum Balkán

Popis a historie záměru

Záměrem investora je výstavba sportovního a relaxačního centra. Jedná se o stavbu, ve které je navrhnuté wellness centrum s několika jednotkami hotelových pokojů.

Záměr je v různých podobách projednáván již od roku 2011, kdy byl předložen jako dvojice budov se služebními byty. Výbor pro územní rozvoj městské části již v roce 2011 a opětovně v roce 2012 nesouhlasil s výstavbou. Důvodem byl tehdy „předimenzovaný návrh počtu služebních bytů, který z návrhu defacto dělal bytový dům, jenž je nepřípustný pro dané území“. Investor návrh přepracoval na uvedené wellness centrum, které již více odpovídá funkčnímu zaměření plochy. Návrh byl prezentován na Výboru pro územní rozvoj v červenci roku 2020, který inicioval ujasnění výpočtu z územního plánu odvozených limitů užitných ploch a jejich projednání se sousedícími subjekty TJ Sokol Žižkov a TJ Spoje Praha. Vzhledem k tomu, že záměr by vyčerpal více koeficientu HPP (hrubých podlažních ploch) než odpovídá poměru toho pozemku, který investor vlastní, nebyl v prosinci roku 2020 Výborem pro územní rozvoj doporučen k realizaci. Nadále probíhá soudní spor s majiteli sousedních parcel.

Rizika a příležitosti záměru

Jedná se o architektonicky čistý a docela působivý projekt, který by urbanisticky i svým zaměřením dost možná danou lokalitu spíše obohatil. Jako problematický se ale jeví diskutabilní podíl hotelových pokojů a vyčerpání stavební kapacity funkční plochy, jejíž součástí zájmové území je, což znemožňuje dalším vlastníkům sousedních pozemků jakékoliv stavební záměry.

Vzhledem k tomu, že se jedná o plochu s funkčním využitím SP (sportovní plocha), jsou stanoveny relativně přísné limity na zastavitelnost území, což by do budoucna omezilo možnosti vlastníků ostatních parcel v rámci funkční plochy. Přestože sportovní a relaxační centrum by mohlo být vhodným doplněním aktuální nabídky sportovního areálu, tak lze diskutabilně nahlížet na množství hotelových pokojů, které v širším centru Prahy v území s omezenou stavební kapacitou nejsou žádoucí, naopak centrum by v prvé řadě mělo sloužit místním. Jako negativum lze nahlížet na vyvolané zvýšení místí individuální automobilové dopravy.

Vyšší nabídka služeb a oživení celé oblasti je však zároveň i pozitivním důsledkem, záleží na úhlu pohledu. Navíc se jedná o doplnění nabídky sportovního areálu, který je v územním plánu definovaný jako sportovní plocha, jež se bude do budoucna rozvíjet. Dalším významným pozitivem je decentní a urbanisticky logicky rozvržená architektura domu, která by využila aktuálně nevyužívanou a neudržovanou plochu.

Zástavba v severním cípu parku Krejcárek

Popis a historie záměru

Soukromí vlastníci pozemku podali na podzim roku 2019 návrh na pořízení změny územního plánu týkající se pozemků č. parc. 2180/1, 2180/8, k. ú. Žižkov, Praha 3. Jedná se o pozemek v severní části parku Na Krejcárku při ulici Novovysočanská naproti Benzině. V aktuálně platném územním plánu je pozemek označen jako izolační zeleň. Podle návrhu Metropolitního plánu by měl spadat do parkového prostranství Vítkov sloužící výhradně pro rekreaci. Metropolitní plán tak reflektuje aktuální stav, kdy je pozemek plynulým pokračováním parku Na Krejcárku. Neexistuje konkrétní projekt či studie, vlastníci pouze před uzavírkou podnětů na změny ÚP podali návrh na změnu funkčního využití a to na tzv. SMJ – smíšené městské jádro, které povoluje výstavbu kombinující bydlení a služby.

Městská část na základě doporučení Výboru pro územní rozvoj (VÚR), ve kterém převážila většina jednoho hlasu, vyjádřila souhlasné stanovisko se změnou ÚP pod podmínkou, že: „před schválením změny územního plánu dojde k uzavření veřejnoprávní smlouvy se spoluvlastníky řešených pozemků, kde bude z jejich strany zaručeno užívání jejich zbývajících pozemků v parku Krejcárek jako veřejně přístupné zeleně.“ Odbor územního rozvoje hlavního města Prahy podnět přijal, avšak ještě nedošlo k jeho projednání.

Rizika a příležitosti záměru

Pokud bude vyhověno vlastníkům pozemku a navrhovaná změna ÚP schválena, lze očekávat přeměnu cca 2 ha zeleně na pravděpodobně bytový dům s doplňkovou službou v parteru. To lze považovat za další případ nežádoucího zmenšování parkových ploch, které jsou aktuálně ohroženy výstavbou po celé Praze. Jedná se o podobný případ jako byl podnět na změnu ÚP pozemku u Kunešovy ulice, kterou podali stejní majitelé. Tento podnět byl však zamítnutý, a to s vysvětlením, že neexistuje relevantní důvod, proč zastavovat zeleň, jež je součástí rekreační trasy Pražačka – Balkán, a to navíc v bezprostřední blízkosti již existujících bytových domů.

Na druhou stranu na rozdíl od případu u Kunešovy ulice se v předkládané kauze jedná o neupravenou a nevyužívanou zeleň, kde by navíc výstavba menšího bytového domu s živým parterem mohla pomoci kultivovat Novovysočanskou ulici, jež je v daném úseku v bezútěšném stavu. Další výhodou by pak mohla být zmíněná podmínka, na základě které by byl zbytek parku Krejcárek definovaný jako veřejně přístupná zeleň. Většina parku se totiž nachází v rukou soukromých vlastníků, kteří dle záznamu z výboru pro územní rozvoj již v minulosti hrozili možným oplocením oblasti a jejím uzavřením pro veřejnost.

Metropolitní plán:

Aktuálně platný územní plán:

Mapy.cz:

Revitalizace Domu Radost

Popis a historie záměru

Dům Radost je unikátní funkcionalistická stavba dominující dolnímu Žižkovu, která je známá spíše pod názvem Dům odborových svazů či Všeobecný penzijní ústav. Vznikla ve 30. letech 20. století podle návrhu mladých avantgardních architektů Josefa Havlíčka a Karla Honzíka na místě bývalé Pražské obecní plynárny v oblasti dnešního náměstí Winstona Churchilla. Architekti přišli s odvážným návrhem monumentální polyfunkční stavby s křížovým půdorysem, jež byl zcela v rozporu s platnými regulativy, ale který umožnil přirozené proslunění všech místností. Se svou výškou 52 metrů lze budovu označit za první český mrakodrap. Unikátní je také obložení celé stavby světlými keramickými deskami, díky kterým si vysloužila přezdívku kachlíkárna. Další zajímavosti budovy ukazuje a popisuje například Adam Gebrian ve svém pořadu Překvapivé stavby.

V budově bylo postaveno celkem 700 kanceláří a několik bytových jednotek. V 50. letech stavba přestala sloužit jako palác Všeobecného penzijního fondu a přejmenovala se na Dům odborových svazů, stala se sídlem Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). V roce 2018 ČMKOS prodala dům do soukromých rukou společnosti Dům Žižkov a. s., s hlavními akcionáři Vítězslavem Valou a Martinem Loudou (aktuální majitel FK Viktoria Žižkov). Hlavní záměr developerů je revitalizovat dům do podoby moderního polyfunkčního objektu s převahou bydlení. Z toho důvodu je součást návrhu navýšení bočních křídel o několik pater, což vzbuzuje značný odpor odborné veřejnosti. Součástí plánu je rovněž revitalizace parčíku na náměstí Radost a jeho pěší propojení skrz otevřenou dvoranu s náměstím Winstona Churchilla. Louda též koupil fotbalový klub Viktoria Žižkov a tlačí radnici k prodeji stadionu a pozemků pod ním do svých rukou. Stává se tak nepřehlédnutelným hegemonem této části Žižkova.

V srpnu roku 2020 prezentovali investoři návrh revitalizace na Výboru pro územní rozvoj MČ P3 s žádostí o stanovisko k dokumentaci pro územní řízení. Na základě doporučení výboru městská část s realizací podle předložené dokumentace souhlasila. Ovšem v říjnu 2020 byl zmiňovaný návrh diskutovaný na jednání Komise pro urbanismus, veřejný prostor a regeneraci městské památkové zóny MČ Praha 3, kde se setkal s velkým odporem členů komise, podle kterých revitalizace objektu není citlivou konverzí vhodnou pro kulturní památku ve 21. století. Na základě toho komise dospěla k následujícímu usnesení:

Komise nedoporučuje realizovat předložený návrh na revitalizaci a dostavbu Domu Radost požaduje hledání citlivějšího přístupu k rekonstrukci kulturní památky a jejího nového programu, aby zůstal zachován její původní architektonický koncept, formy, detail a kontext městské památkové zóny. Doporučuje, aby RMČ revokovala Usnesení RMČ č. 576 ze dne 12. 08. 2020, komise zašle do 14 dnů přesné znění argumentů.“

Zcela klíčové pro další vývoj je stanovisko památkářů. Národní památkový ústav (NPÚ) je zásadně proti revitalizaci v prezentované podobě. Aktuálně je nutné počkat na oficiální stanovisko odboru památkové péče hlavníh města Prahy a následně na to, jak toto vyjádření ovlivní revokaci usnesení MČ Praha 3.

Rizika a příležitosti záměru

Podle některých odborníků z oblasti urbanismu a architektury navrhovaný rozsah a způsob revitalizace nenávratně poškodí památkovou hodnotu domu, která je evropských rozměrů. Profesor a architekt Petr Vorlík působící na Fakultě architektury ČVUT zdůrazňuje, že plánovaná revitalizace by měla za následek ztrátu statutu kulturní památky. Ikonický funkcionalistický dům je navíc jedna z mála budov z 1. poloviny 20. století na Praze 3. V rámci revitalizace dochází k zastavění části dvoru, změně siluety a výšky některých křídel budovy, změně fasády, ale i značné části interiéru zahrnující zejména přeměnu na bytové prostory. Investor odkazuje na původní nerealizované návrhy architektů Havlíčka a Honzíka, kde bylo například křídlo směřující do Seifertovy ulice rovněž o dvě patra vyšší. Nicméně urbanistická a památková hodnota domu je obvykle vztažena k aktuální podobě, nikoliv původnímu záměru architektů. Podle odborníků komise pro urbanismus se zároveň jedná o případ, který může být precedentem v oblasti rozhodování památkové péče.

Dalším rizikem záměru jsou jeho širší dopady v rámci oblasti dolního Žižkova, který je ohrožen gentrifikací. Záměr je tedy nutné zvážit nejen z pohledu urbanistického, ale i sociálního a řešit ho v širším kontextu veřejného prostoru. Na druhou stranu dlouhodobě stagnující stav, kdy dům prokazatelně chátrá, není udržitelný. Revitalizace domu je dříve či později nutná a žádoucí. Investor byl navíc seznámen se skutečností, že od začátku roku 2021 Praha 3 schválí pravidla pro příspěvky developerů na veřejnou vybavenost, s kterými souhlasí. Pozitivem je také zapojení parteru směrem k náměstí. W. Churchilla a jeho propojení s nám. Radost, které v těchto místech aktuálně chybí. Jedním z plánů investora je rovněž revitalizace přilehlého parku Radost, což na jedné straně může přinést kvalitnější veřejný prostor, na druhé straně to pravděpodobně ještě více podpoří gentrifikaci oblasti.

 

Domov pro seniory Parukářka

Popis záměru

„Domov pro seniory Parukářka“ dříve „Zdravotnické zařízení Parukářka clinic“ je aktuálně jeden z nejkontroverznějších developerských projektů na trojce. Mezi ulicemi Na Parukářce a Jeseniova, na parc. č. 4166/3 a 4166/7 k. ú. Žižkov by měly vyrůst čtyři budovy spojené dvojpodlažním objektem podzemních garáží. Stavba by měla sloužit jako domov pro seniory, pro které zde bude 45 pokojů s celkovou kapacitou 80 ubytovaných osob, doplněný rehabilitačním zařízením, tělocvičnou, jídelnou, manikúrou, pedikúrou, kadeřnictvím, 5 ordinacemi přístupnými širší veřejnosti a podzemními garážemi.

Záměr je chystaný ve svažitém terénu, který výrazně klesá severním směrem k Jeseniově ulici. Průběhu terénu jsou přizpůsobeny čtyři hlavní budovy, z nichž každá má jiný objem a výšku. Jednotlivé úrovně pozemku by měly být navzájem propojeny vnitřními schodišti a výtahy a samostatným venkovním schodištěm, které umožňuje veřejné pěší propojení ulic Jeseniova a Na Parukářce. Střecha nad jídelnou by měla sloužit jako soukromá zahrada pro ubytované seniory. Projekt tak splňuje požadavky územního plánu, který pozemek definuje jako zastavitelný s předepsanou veřejnou vybaveností.

Historie záměru

Historie projektu sahá až do roku 2006, kdy vznikaly první záměry investora na využití území mezi ulicemi Na Parukářce a Jeseniova. V následujících letech investor představil studii záměru výstavby „Zdravotnického zařízení Parukářka clinic“. V roce 2009 vydala MČ Praha 3 nesouhlasné stanovisko vzhledem k nedostatečnému poměru ploch pro zdravotnictví vůči služebním bytům, čímž byl projekt v rozporu s platným ÚP. V následujícím roce byl přepracovaný záměr městskou částí schválený společně s doporučením hlavního města, aby stavební úřad předepsal do pravidel užívání komplexu trvalé zajištění provozu sociálních služeb včetně následného kontrolování.

V roce 2013 městská část opět vyjádřila předběžný nesouhlas ke studii již přejmenovaného projektu „Domov pro seniory Parukářka“ vzhledem k nedostatečnému zasazení záměru do okolní krajiny. Poslední oficiální vyjádření městské části je z roku 2014, kdy na základě podrobnější vizualizace záměr nedoporučuje s následujícím odůvodněním: „Z hmotových zákresů je zřejmé, že čtvrtá hmota nejblíže Jeseniově ulici je nepřiměřené vysoká, z okolní zástavby nepříjemně vyčnívá a navíc zastiňuje zbývající část ploch pro veřejné vybavení. Požadavky na odstupy staveb a jejich zastínění znehodnocují, v budoucnosti očekávatelnou, přestavbu provizorní budovy, dnes využívané pro rehabilitace“. Vedení radnice však tehdy nikdy oficiálně nepřipomínkovalo projekt v rámci územního řízení. K záměru se v roce 2016 naopak kladně vyjádřil Národní památkový ústav (NPÚ) i IPR Praha s několika podmínkami, z nichž nejdůležitější je zajištění 24hodinového pěšího propojení ulic Na Parukářce a Jeseniova. NPÚ dále například doporučuje zvážit umístění zkosených fasád, především v severních pohledech viditelných z území památkové zóny.

Na základě předložené dokumentace pro územní rozvoj (DUR) vydal odbor výstavby městské části Praha 3 na konci roku 2017 územní rozhodnutí o umístění stavby. K rozhodnutí se odvolalo několik obyvatel žijících v bezprostředním okolí, dále společnost REHABILITACE-Motus Vincit Omnia, s r.o., Společenství vlastníků domu Pod Parukářkou 2760 a spolek Terrigenia. Většina námitek odvolatelů byla shledána jako nedůvodná, kromě jedné, kterou odvolávací orgán shledal částečně důvodnou. Díky tomu bylo v březnu 2019 územní rozhodnutí zrušeno a vráceno k novému projednání. Odbor výstavby MČ přerušilo územní řízení a vyzvalo investora, respektive stavitele k doplnění nového stanoviska HZS hl. m. Prahy. V lednu 2020 tak pokračovalo územní řízení. K doplněné dokumentaci přibylo 12 námitek, na základě kterých byl investor vyzván, aby doplnil aktualizovaná stanoviska síťařů. V prosinci 2020 stavební úřad vydal vyrozumění o doplnění, které bylo předmětem dalších 5 námitek, ke kterým se investor rovněž vyjádřil. Stavební úřad se s námitkami vypořádává a vydání nového rozhodnutí je předpokládané během prosince 2020.

Rizika a příležitosti záměru

Projekt vzbuzuje od samého počátku kontroverze vzhledem k divoké architektuře a diskuzím nad účelem výstavby. První záměr investora „Zdravotnické zařízení Parukářka clinic“ byl oprávněně terčem kritiky, neboť šlo především o bytovou výstavbu, která byla v rozporu s územním plánem. Nový záměr „Domova pro seniory Parukářka“ již splňuje hlavní funkci veřejné vybavenosti. Přestože panuje obava veřejnosti, že stavba nakonec nebude sloužit jako domov pro seniory, tak návrh stavby v rámci DUR ukazuje, že celá stavba je koncipovaná tak, aby splnila předem definovaný účel a jiné využití by bylo téměř nemožné.

Další obavou lidí v sousedství, kteří podávali námitky k DUR, je úbytek zeleně. Aktuálně se na pozemku nacházejí náletové křoviny a některé dřeviny, což působí téměř dojmem pokračování parku Parukářka. Nejen v aktuálně platném územním plánu, ale také v budoucím metropolitním plánu, se jedná o zastavitelné území, tudíž nelze mluvit o zastavování ploch zeleně a do budoucna by k zastavení pozemku určitě došlo. Umístěním domova pro seniory i s navazujícími službami dojde ke zvýšení dopravní zátěže ulice Na Parukářce. Vzhledem k aktuálně velmi klidnému charakteru ulice by se však nemělo jednat o zátěž nad limity dané ulice.

Odvážná architektura zůstává otázkou vkusu. Jedná se o výrazný architektonický počin, který na jedné straně nabízí neobvyklé řešení svažitého terénu a může fungovat jako oživení prostoru. Na druhou stranu jsou odstupy od okolních staveb i výšková hladina budov zejména při Jeseniově ulici na svých limitech, a mohou tak působit rušivě v rámci území. Dalším argumentem pro negativní hodnocení stavby je fakt, že se jedná o lokalitu, která tvoří přechod od blokové výstavby bytových domů ve vilovou rodinnou zástavbu. Jako největší pozitivum, které by daná stavba přinesla, je nutné vyzdvihnout pěší propojení ulice Na Parukářce a Jeseniova. Bez významu samozřejmě není ani to, že pozemek je dnes neudržovanou plochou náletové zeleně. Jeho zástavba, se kterou je dle platného územního plánu nutné počítat, bude znamenat nejen kultivaci pozemku, tak samozřejmě i snížení jeho aktuální funkce zeleně (retence, biodiverzita atp.)

Obytný soubor na Vackově – etapa 9.

Popis a historie záměru

Poslední etapou zástavby na Vackově je patnáctipatrový věžový objekt. Je to jediná etapa, která nedostala platné územní rozhodnutí během éry starostky Hujové a v současnosti tak čeká na jeho vydání. Politická reprezentace se ale nyní od projektu distancuje (2019). Věž má prostý obdélníkový půdorys a celkem konvenční fasádu, dům není tak blízko hraně parku jako zóna A1 s dvanáctipatrovými domy. Právě v posledních etapách mají být služby v parteru či dokonce v prvních dvou podlažích a to prý dle toho, po čem bude u lidí v okolí poptávka.

Rizika a příležitosti záměru

Jediný výškový objekt dokončí celou čtvrť na Vackově. Hlavní rizika spočívají v blízkosti parku Židovské pece, což bude vytvářet problém jak při stínění parku – to může mít dopad na druhovou skladbu dřevin a rostlin v parku –, tak při kontaktu budoucích majitelů bytů s lidmi v parku. Při této výšce se samozřejmě bavíme též o zásahu do žižkovského panoramatu. Celá výstavba na Vackově přitom hrozí být velmi monofunkční a sloužit jako „noclehárna“ pro bohaté bez dostatku služeb a jiné potřebné veřejné vybavenosti. Developer se smluvně zavázal vystavět pro MČ školku, což je zřejmě podmíněno právě dokončením deváté etapy, se kterou ale MČ nesouhlasí.

Co se aktuálně děje

Celé územní řízení je velmi dlouhé a k projektu se vyjadřuje mnoho subjektů včetně Ministerstva pro územní rozvoj, Ministerstva kultury, vlastníci okolních bytů apod. V srpnu 2019 bylo vydáno územní rozhodnutí. Městská část se proti tomuto rozhodnutí odvolala s hlavními námitkami na neadekvátní výšku budovy, která je podle aktuálního vedení radnice v rozporu se zásadami územního rozvoje. V lednu 2021 Odbor stavebního řádu Magistrátu hl. m. Prahy vyhodnotil odvolání jako bezdůvodné, stejně jako odvolání Ministerstva kultury v roce 2019. Aktuální rozhodnutí je konečné a nelze se již proti němu odvolat. To znamená, že budova bude s největší pravděpodobností vypadat jako na přiložených vizualizacích.

Bytová čtvrť Nagano

Popis a historie záměru

V těsné blízkosti území Nákladového nádraží Žižkov zřejmě vznikne nižší bytová výstavba. Nahradí brownfield skrytý za stávajícími administrativními budovami Nagano (U Nákladového nádraží 6,8,10) ohraničený ulicemi Pod Kapličkou, Na Třebešíně a K Červenému dvoru.

Rizika a příležitosti záměru

Zatím nejsou známy žádné konkrétní architektonické plány ani objem výstavby či její hmoty. Z osobní schůzky na radnici Prahy 3 vyplývá, že by se mělo jednat o cca pětipodlažní převážně blokovou výstavbu. Investor deklaruje ochotu účastnit se příspěvku na veřejné vybavenosti.

Co se aktuálně děje

(podzim 2019)
Výbor pro územní rozvoj Prahy 3 schválil souhlas s podnětem na změnu územního plánu (prozatím bez určení koeficientu).
Geosan se účastní pravidelných kulatých stolů s náměstkem Hlaváčkem a zástupci Prahy 3. Probíhá zejména jednání o příspěvcích na veřejnou vybavenost a o prověřovací urbanisticko dopravní studii na celé území NNŽ.

(Stávající administrativní budovy, za nimiž se nachází zastavitelné pozemky.)

Bytová výstavba v severním cípu nákladového nádraží – Penta

Popis a historie záměru

Jedním ze čtyř velkých hráčů na nákladovém nádraží Žižkov v rámci změny územního plánu Z 2600/00 bude i developer Penta investments. Na svůj pozemek si na jaře 2019 uspořádali mezinárodní architektonickou soutěž, která získala certifikaci České komory architektů a vzešlo z ní jako vítěz studio Benthem Crouwel Architects.

Developer čeká na schválení změny územního plánu, ale o výstavbě má relativně dost podrobnou představu. Výškový akcent je celkem decentní v západní části území. (cca 10 pater), jinak má výstavba 5-7 pater a tvoří zejména velký přístupný vnitroblok. Podél Malešické ulice se předpokládá živý parter.

Rizika a příležitosti záměru

Urbanistické řešení prostoru je celkem smysluplné a kapacita území a výška zástavby se zdá adekvátní. Zdá se, že díky soutěži se opravdu podařilo najít velmi kvalitní – a zároveň nijak extravagantní – návrh pro příslušný pozemek. Jako největší hrozba se zdá přílišná monotematičnost architektonického jazyka a hrozící monofunkčnost území – rozhodně by zde pomohl tlak na živý parter a vznik i obecního bydlení, kulturní instituce či nějaké zajímavé děje ve vnitrobloku apod., aby čistá, ale přece jen typizovaná architektura neskončila jen jako „králíkárny“ k přespání. Z hlediska poměru zelených ploch vůči plochám zpevněným lze dosavadní řešení hodnotit relativně kladně.

Co se aktuálně děje

(podzim 2019)
Penta Investments se účastní pravidelných kulatých stolů s náměstkem Hlaváčkem a zástupci Prahy 3. Probíhá zejména jednání o příspěvcích na veřejnou vybavenost a o prověřovací urbanisticko dopravní studii na celé území NNŽ.

Stavba na místě bývalé telefonní ústředny v Olšanské ulici

Popis a historie záměru

Namísto stávajícího objektu bývalé telefonní ústředny z let 1972-79, která je jednou z nejznámějších dominant Žižkova, by měla vzniknout kapacitní bytová výstavba. Dnešní věž vysoká 78 metrů se stává pro developery vhodnou záminkou pro návrh dalších výškových budov.

Stávající stavba je zřejmě nerekonstruovatelná.V roce 2016 ji od PPF odkoupil Central Group a zahájil pořizování změny územního plánu, aby zde mohl stavět kapacitní bytovou výstavbu. V roce 2017 byla s městskou částí uzavřena smlouva, která slibuje vznik malé školky a výměnou za to má Praha 3 s budoucím projektem souhlasit. V roce 2019 se koná architektonická soutěž, která ovšem nemá posvěcení České komory architektů a jejíž druhé kolo je neanonymní. Vyhrává ji Eva Jiřičná s návrhem tří výškových budov a sousedního bloku s dvěma dalšími výškovými akcenty.

Rizika a příležitosti záměru

S tímto záměrem hrozí na Olšanské ulici vyrůst další obrovský monolitický obytný takřka monofunkční komplex, velmi podobný jako Central Park a novější Garden Towers. Směrem k Želivského ulici se navíc bloková struktura rozpadá v bodové výškové věže, což vytvoří zřejmě rozpačitý a měřítkem obrovský parter. Objekt – pokud v něm nebudou pouze byty pro spekulativní účely – bude znamenat další zátěž pro ulice v okolí – vyvolaná individuální automobilová doprava bude zřejmě obrovská. Vůle snižovat tranzit v přilehlých ulicích je přitom na hlavním městě a na PČR malá. Monofunkční výstavba může znamenat též další tlak na občanskou infrastrukturu. Projekt bude zřejmě komplikované projednat i kvůli památkové ochraně a zásahu do pražského panaromatu.

Co se aktuálně děje

(podzim 2019)
Změna územního plánu se prozatím dále pořizuje, takže developer zatím nemůže žádat o územní rozhodnutí.
Na zastupitelstvu 17. září 2019 schválilo zastupitelstvo Prahy 3 zásadní připomínku k pořizované změně územního plánu. Ta ve stručnosti znamená nesouhlas s koeficientem SV-S, dokud nebude existovat urbanisticko-dopravní studie na širší území ulice Olšanské. Náměstek Hlaváček na veřejné debatě v Aeru přislíbil vznik této studie.

Více infromací např. zde: http://praha3.zeleni.cz/ruzne/devitka-je-plna-s-kapacitni-vystavbou-v-olsanske-za-soucasnych-podminek-nemuzeme-souhlasit/

Polyfunkční dům Pitterova

Popis a historie záměru

Navrhovaný šestipodlažní polyfunkční dům v ulici Pitterova by měl stát na ploše označené v územním plánu Prahy jako SV (všeobecně smíšené). V domě by měla dominovat bytová funkce doplněná o restauraci / kavárnu v přízemí. Na střeše domu se počítá se střešními zahradami. V přízemí jsou navrženy parkovací stání a občanská vybavenost (restaurace), zatímco od druhého patra výše jsou již byty.  V oblasti suterénu by měly být garáže přístupné rampou. Architektura navrženého objektu musí řešit nestandardně úzkou stavební parcelu, to však architekt převrací ve výhodu – jednotlivé byty mají okna na obě strany, jižní do ulice a severní do parku, a příčné větrání.

Podle tvrzení architekta je navrhovaný dům v souladu se studií parku Parukářka zpracovanou architektonickým atelierem AP architekta Josefa Pleskota v roce 2017. Se studií vyjádřila předběžný souhlas radnice MČ Praha 3 v zimě roku 2017 pod podmínkou převodu zbytkových částí pozemků směrem do parku na městskou část. V lednu 2020 Zastupitelstvo MČ schválilo uzavření budoucí smlouvy darovací se společností REXWOOD Invest a. s. Městská část nyní připravuje zadání pro výběr architektonického týmu, který by na těchto pozemcích navrhl bezzásahový přírodní park s ohledem na výskyt ohrožených druhů živočichů. Z toho důvodu byl odborem ochrany životního prostředí MČ Praha 3 objednán biologický průzkum lokality, který v listopadu 2020 vydal docent Vojar společně s dalšími odborníky. V závěrech průzkumu je oblast plánované výstavby označená jako tzv. přírodní zóna, kde se vzhledem k ochraně biotopů a ohrožených druhů živočichů nedoporučuje směřovat jakékoliv aktivity. Průzkum bude aktuálně předmětem jednání komise pro životní prostředí a dalších poradních orgánů městské části.

Rizika a příležitosti záměru

Málokdo by očekával, že se na tak úzkou parcelu vejde bytový dům. Svou konstrukcí a umístěním v blízkosti parku Parukářka jistě vyvolává kontroverze. Na jedné straně by bylo přínosem pro město převedení přilehlých pozemků nezasažených stavbou do vlastnictví městské části, které je ošetřeno výše zmíněnou darovací smlouvou. Jedná se o 5000 m2, které mohou sloužit jako zeleň ke sportu a rekreaci. Ovšem nejnovější výsledky biologického průzkumu naznačují, že z hlediska ochrany životního prostředí by uvedená stavba mohla mít významný negativní dopad na existující biotopy. Plánovanou výstavbou jsou nejvíce ohrožení hnízdící ptáci včetně zvláště chráněného rorýse obecného. Stavební parcela je součástí tzv. přírodní zóny, která je pro živočichy klíčová a veškeré aktivity se doporučují směřovat na východ od uvedeného území. Z toho důvodu je podle průzkumu nejen nežádoucí výstavba polyfunkčního domu, ale také využití v budoucnu darovaných pozemků. Otázkou zůstává, jak daná skutečnost ovlivní stanovisko městské části a plánovanou výstavbu.

 


Zdroj: Vojar a kol. (2020)
– červeně je označená část biotopu nejvhodnější pro ptáky (shodující se s parcelou polyfunkčního domu)
– černě je označena celá přírodní zóna důležitá pro zachování zjištěných druhů živočichů a rostlin