Popis a historie záměru

Navrhovaný šestipodlažní polyfunkční dům v ulici Pitterova by měl stát na ploše označené v územním plánu Prahy jako SV (všeobecně smíšené). V domě by měla dominovat bytová funkce doplněná o restauraci / kavárnu v přízemí. Na střeše domu se počítá se střešními zahradami. V přízemí jsou navrženy parkovací stání a občanská vybavenost (restaurace), zatímco od druhého patra výše jsou již byty.  V oblasti suterénu by měly být garáže přístupné rampou. Architektura navrženého objektu musí řešit nestandardně úzkou stavební parcelu, to však architekt převrací ve výhodu – jednotlivé byty mají okna na obě strany, jižní do ulice a severní do parku, a příčné větrání.

Podle tvrzení architekta je navrhovaný dům v souladu se studií parku Parukářka zpracovanou architektonickým atelierem AP architekta Josefa Pleskota v roce 2017. Se studií vyjádřila předběžný souhlas radnice MČ Praha 3 v zimě roku 2017 pod podmínkou převodu zbytkových částí pozemků směrem do parku na městskou část. V lednu 2020 Zastupitelstvo MČ schválilo uzavření budoucí smlouvy darovací se společností REXWOOD Invest a. s. Městská část nyní připravuje zadání pro výběr architektonického týmu, který by na těchto pozemcích navrhl bezzásahový přírodní park s ohledem na výskyt ohrožených druhů živočichů. Z toho důvodu byl odborem ochrany životního prostředí MČ Praha 3 objednán biologický průzkum lokality, který v listopadu 2020 vydal docent Vojar společně s dalšími odborníky. V závěrech průzkumu je oblast plánované výstavby označená jako tzv. přírodní zóna, kde se vzhledem k ochraně biotopů a ohrožených druhů živočichů nedoporučuje směřovat jakékoliv aktivity. Průzkum bude aktuálně předmětem jednání komise pro životní prostředí a dalších poradních orgánů městské části.

Rizika a příležitosti záměru

Málokdo by očekával, že se na tak úzkou parcelu vejde bytový dům. Svou konstrukcí a umístěním v blízkosti parku Parukářka jistě vyvolává kontroverze. Na jedné straně by bylo přínosem pro město převedení přilehlých pozemků nezasažených stavbou do vlastnictví městské části, které je ošetřeno výše zmíněnou darovací smlouvou. Jedná se o 5000 m2, které mohou sloužit jako zeleň ke sportu a rekreaci. Ovšem nejnovější výsledky biologického průzkumu naznačují, že z hlediska ochrany životního prostředí by uvedená stavba mohla mít významný negativní dopad na existující biotopy. Plánovanou výstavbou jsou nejvíce ohrožení hnízdící ptáci včetně zvláště chráněného rorýse obecného. Stavební parcela je součástí tzv. přírodní zóny, která je pro živočichy klíčová a veškeré aktivity se doporučují směřovat na východ od uvedeného území. Z toho důvodu je podle průzkumu nejen nežádoucí výstavba polyfunkčního domu, ale také využití v budoucnu darovaných pozemků. Otázkou zůstává, jak daná skutečnost ovlivní stanovisko městské části a plánovanou výstavbu.

 

Zdroj: Vojar a kol. (2020)
– červeně je označená část biotopu nejvhodnější pro ptáky (shodující se s parcelou polyfunkčního domu)
– černě je označena celá přírodní zóna důležitá pro zachování zjištěných druhů živočichů a rostlin

 

Popis a historie záměru

Nový polyfunkční dům (obchod, administrativa, bydlení) má vzniknout na pozemcích, které přímo přiléhají ke stávajícímu tělesu lávky přes Husitskou ulici (původně most železniční tratě). Na úrovni cyklostezky má být v domě umístěno občerstvení. Novostavba má mít 6 nadzemních podlaží a jedno podzemní, přičemž 2 podlaží vystupují na úroveň lávky. Podmínkou pro stavbu je změna územního plánu – rozšíření plochy SV. Městská část Praha 3 vydala v roce 2017 souhlas s touto změnou územního plánu.

Rizika a příležitosti záměru

Významným prvkem projektu je propojení ulice Husitská s cyklostezkou pomocí veřejného schodiště a bezbariérového výtahu. Projekt také řeší oživení cyklostezky posezením s herními prvky. Výstavbě má bohužel padnout za oběť historické schodiště, které vede z Husitské ulice do bývalé pasáže bytového domu směrem do Řehořovy ulice. Jde o jedno z nejkouzelnějších a nejfotogeničtějích míst Žižkova.

Popis záměru

Novostavba bytového komplexu je v současnosti uvažována ve dvou variantách. V první variantě je komponován ze tří věží o výšce 17, 22 a 30 nadzemních podlaží (odtud Trojlístek), ve druhé variantě návrh uvažuje s umístěním čtyř samostatně stojících domů o 10 a 14 nadzemních podlažích. Kapacita záměru je cca 220 bytů a 300 parkovacích stání. Doplňující funkcí mají být pouze drobné obchodní plochy.

Historie záměru

Investor původně počítal pouze s variantou cca 100 metrů vysokého trojvěží. V rámci zjišťovacího řízení EIA mu však bylo uloženo zpracovat záměr v dalších variantách. Záměr navazuje na předchozí III etapy výstavby v této oblasti, tzv. Zelené město.

Rizika a příležitosti záměru

Navržený objekt se ve své první variantě zcela vymyká výškovým a objemovým parametrům okolní zástavby. Stavba může dramaticky poškodit krajinný ráz. Zelené město vč. Trojlístku představuje sídlištní formu zástavby na místě, kde mohla vzniknout zástavba tradiční městské formy s kvalitnějšími veřejnými prostranstvími a veřejnou vybaveností. V lokalitě je k dispozici pouze Kaufland, chybí mateřská a základní škola, zdravotnické či další služby.

Popis a historie záměru

​​Na území o rozloze tří hektarů mezi ulice Na Jarově, Květinková a Habrová se dnes nachází převážně administrativa, objekty autoservisů, dílen, logistických a distribučních center. V územním plánu je lokalita vedena jako nerušící výroba. V minulosti sloužilo území jako stavební dvůr pro stavbu okrajových částí Prahy. Současný způsob využití neodpovídá charakteru a potřebám širšího centra Prahy a již několik let se jeho vlastníci snaží o změnu územního plánu převážně pro bytovou výstavbu. Změna je nyní stále ve fázi pořizování. 

V současnosti je celý blok v majetku dvou společností Amadeus Real (severní část) a Central Group, který odkoupil jižní část od Skupiny T. E. nyní v létě 2021. Již v lednu 2017 byla představena urbanistická koncepce celého území, na které spolupracovali architektonické kanceláře Cigler, m4 a Labor13 architekti. Nakonec se investoři nedomluvili na společné realizaci a Amadeus Real si nechal vypracovat od m4 a Labor13 návrh pouze pro severní část území s názvem Obytný soubor Jarov. Návrh se však z velké míry opírá o předchozí urbanistickou koncepci. 

Projekt se skládá ze samostatných šesti až sedmi podlažních budov tvořící polouzavřený hybridní blok. Tato formace zajišťuje prostupnost území pro pěší severojižním i východozápadním směrem. V oblasti průsečíků pěších tras je navrhnuto lokální náměstí a aktivním parterem. Návrh počítá s proměnou veřejného prostranství ulic Na Jarově a Květinková. Dále nabízí novou ulici oddělující severní a jižní část rozvojového území, která by měla zajišťovat dopravní obsluhu projektu. Při ulici Na Jarově je navržena kompaktní klasická zástavba s pevnou uliční čarou, východ území charakterizuje otevřenější a rozvolněnější zástavba odpovídající spíše charakteru Jarova. Kapacita celého projektu je 750 nájemních bytů s podzemními garážemi, jejichž počty odpovídají Pražským stavebním předpisům. Zastavěno by mělo být asi 60 % řešeného území. Všechna veřejné prostranství by měla být doplněna o stromořadí a součástí návrhu jsou i zelené střechy domů. 

Záměr byl představen na Komisi pro urbanismus a Výbor pro územní rozvoj městské části, kde dostal předběžné kladné stanovisko. Nicméně v budoucnu je nutné na Výboru projednat Dokumentaci pro územní rozhodnutí (tzv. DUR). V březnu 2021 proběhlo veřejné představení návrhu a byla spuštěna anketa, jejíž cílem bylo zjistit zpětnou vazbu od občanů. Vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci muselo být setkání na místě nahrazeno videoprezentací a online anketou. Připomínky veřejnosti jsou nyní zpracovávány architekty a architektkami.

Rizika a příležitosti záměru

Přeměna území na smíšené a obytné může pozitivně dotvořit okolní městskou strukturu, zlepšit prostupnost území a nabídnout nové lokální centrum se službami a atraktivními veřejnými prostory. Mezi hlavní rizika záměru lze zmínit objem generované dopravy, která se potenciálně může přenést do ulice Na Jarově sloužící jako spojnice mezi Malešickou a Koněvovou. Dopravní obsluze záměru může pomoci plánované vybudování tzv. Jarovské třídy – nové ulice spojující Malešickou a Českobrodskou, včetně tramvajové tratě směrem do Malešic.

Tak jako u jiných podobně velkých záměrů i zde hrozí riziko nedostatečného sociálního mixu a velké zátěže území monofunkční bytovou výstavbou pro vyšší střední třídu bez jiného dostupného bydlení. Městská část proto musí tlačit nejen na vznik dostupného bydlení, ale i na vznik dostatečné občanské vybavenosti v okolí výstavby, ideálně hrazené z peněz generovaných samotnou výstavbou.

Původní urbanistická koncepce:

Obytný soubor Jarov:

 

Popis a historie záměru

Projekt je poslední osmou etapou zástavby lokality na Vackově. Projekt počítá s výstavbou 4 samostatných objektů na částečně společné podnoži. Objekty mají zahrnovat 235 bytových jednotek, 7 ateliérů, 12 nebytových prostor v parteru a dvoutřídní mateřskou školku v přízemí objektu D. Ve stavbě by mělo najít nový domov 570 obyvatel.

Rizika a příležitosti záměru

Záměr představuje klasickou modernistickou solitérní výstavbu, nezaujme ani příliš neurazí. Zamýšlené náměstí v západní části nebude zřejmě plnit plnohodnotně zamýšlenou funkci. Záměrem developera je vymezit náměstí jako obytnou zónu s vozovkou v rovině dlažby a snížením rychlosti na 30 km/hod. To se však zřejmě nepodaří realizovat kvůli odporu Policie ČR, náměstí tak zůstane rozděleno třípruhovou komunikací s vjezdem do garáží. Umístění mateřské školky do přízemí bytového objektu bylo provedeno dodatečně na základě požadavku MČ Praha 3, provozní podmínky školky proto nebudou optimální. Zahrada školky má být situována na trojúhelníkovém pozemku východně od objektu D. Výše uvedeným nedostatkům šlo zabránit včas veřejně projednanou urbanistickou koncepcí celého území ze strany developera nebo pořízením územní studie ze strany hlavního města nebo městské části.

Popis a historie záměru

Pětipodlažní bytový dům má vzniknout v ulici Pod Vítkovem přímo u pěší a cyklo stezky na bývalé železniční trati. Bývalý vlastník Pražské služby a.s. využívaly pozemek jako odstavné parkoviště, v roce 2014 ho prodaly slovenskému developerovi a architektu Peteru Vavricovi. Ten chystá zástavbu proluky i naproti přes ulici.

Rizika a příležitosti záměru

Bytový dům poměrně citlivě zapadá do území a přirozeně dotváří blok domů. V současné architektuře není obvyklá sedlová střecha, jejíž volbu je třeba v kontextu starého Žižkova ocenit. Problematická je vazba přízemních podlaží k cyklostezce. Příprava stavby byla zahájena až po povolení stavby sousední rampy na cyklostezku. Byty v přízemí se k této stavbě otáčejí zády a vznikají zde uzavřené předzahrádky k bytům. Pro komunikaci stavby s okolím i pro oživení místa samotného by byl daleko vhodnější parter s gastro či jiným obchodním prostorem otevřeným směrem na cyklostezku.

Popis a historie záměru

Pozemek se nachází v Karlíně v Pernerově ulici, na samé hranici s MČ Praha 8, na bývalých drážních pozemcích. V současném územním plánu zařazen mezi nezastavitelné drážní pozemky.

Na těchto pozemcích historicky stály drážní budovy, které byly zhruba před 15 lety odstraněny. Tím vznikl nepoužívaný brownfield, nedokončená uliční fronta domů s holým štítem, které v současné chvíli tvoří zanedbané a zbytkové místo v jinak zcela urbanizované kompaktní blokové zástavbě Karlína.

Vlastník pan Richard Sobotka požádal v prosinci 2016 o změnu územního plánu na plochy pro bytovou výstavbu. Žádost byla doplněna orientační hmotovou studií.

V současnosti (červen 2019) jedná majitel pozemku s městskou částí a hlavním městem Prahou o záměru vybudovat na těchto pozemcích navazující zástavbu ve formě sdíleného dostupného bydlení, co-housingu, jako „alternativy k současné developerské a konvenční bytové produkci“. Snahou by mělo být vytvořit komunitní prostředí nejen v rámci domu, ale také čtvrti. Nižší patra domu by měla být proto navržena tak, aby dokázala pojmout různorodý program a služby a uspokojit tak lokální požadavky obyvatel. Odkazem mohou být prvorepublikové domy s víceúčelovými sály, jako je Palác Akropolis na Žižkově, či letenské Bio Oko.

Jedná se o investorský záměr malého investora, který by rád výslednou podobu budov prověřil v architektonické soutěži.

Rizika a příležitosti záměru

Pozemek je v současnosti nevyužitý. Pokud by se podařilo zrealizovat projekt na bázi co-housingu s kulturní institucí v parteru, bylo by to pro okolí přínosem. Kvalita výsledné architektury se bude odvíjet od kvality uspořádané soutěže.

Výstavba nového domu by mohla být využita jako prostředek pro překonání železniční trati na úpatí Vítkova a vytvoření pěšího propojení mezi Karlínem a Vítkovem. Byla by to investičně a administrativně náročná, ale velmi prospěšná stavba.

Popis záměru

Zástavba proluky na Husitské ulici polyfunkčním domem. Navrhovaný objekt má dvě suterénní podlaží a šest nadzemních podlaží. V suterénu je umístěno parkoviště pro 36 aut s vjezdem z ulice Pod Vítkovem. V přízemí se nachází obchodní prostor, v 2. až 5. podlaží kanceláře a 6. podlaží je navrženo pro 6 bytových jednotek.

Historie záměru

Investor se již dlouhá léta pokouší o získání územního rozhodnutí. Předchozí územní řízení však bylo v důsledku odporu sousedů zastaveno a investor v roce 2016 požádal o nové územní rozhodnutí.

Rizika a příležitosti záměru

Architektonické ztvárnění příliš neodpovídá charakteru dolního Žižkova (plochá střecha, velkoformátová okna). Směrem k Vítkovu i v porovnání se sousedními stavbami je stavba značně objemná.

Popis záměru

Záměr se skládá z celkem 12 objektů pro bydlení (6 bytových domů a 5 viladomů), administrativní budovy při ulici K Červenému Dvoru, budovy malého supermarketu a objektu mateřské školy. V rámci záměru bude vybudována nová T křižovatka a vjezd z ulice U Červeného Dvora (od původní okružní křižovatky se upustilo).

Historie záměru

Záměr vzniká v místě širšího okolí bývalých tzv. skladů potravin, které byly v roce 2016 zdemolovány. Podzemní podlaží skladů zůstaly zachovány a na jejich základech mají stát objekty A a B1 – B4.

Rizika a příležitosti záměru

Po dokončení bude v komplexu bydlet kolem 2000 obyvatel. Za oběť záměru padly sklady potravin, které byly označovány za hodnotnou industriální stavbu. V průběhu schvalování byl záměr označován za předimenzovaný. Investor jako ústupek snížil o několik podlaží nejvyšší objekt A a zavázal se realizovat na vlastní náklady novou křižovatku s ulicí U Červeného dvora, mateřskou školku a veřejný park. Školka a park mají být po dokončení I. fáze výstavby (objekty E1 a E2) bezplatně převedeny do vlastnictví MČ Praha 3. Dořešit bude třeba dopravní obsluhu veřejnou dopravou, očekává se, že hlavní město zde zřídí novou zastávku autobusu. Okolní ulice se potýkají s výrazným nárůstem dopravy. Investor se zavázal provést zklidňující opatření, která by zamezila průjezdu rezidenční čtvrtí. Tuto podmínku však nesplnil a stavební úřad Prahy 3 v rozporu s EIA přesto zkolaudoval v roce 2017 první etapu stavby.

Popis a historie záměru

Park pod ulicí Kunešova je v platném územním plánu zařazen mezi přírodní lesní pozemky spadající do tzv. celoměstského systému zeleně a mezi nezastavitelné plochy pro oddech. Podle návrhu Metropolitního územního plánu by se pozemky měly přičlenit do zastavitelné lokality Balkán s převážně obytným charakterem zástavby. Návrh Metropolitního územního plánu může být ještě před oficiálním projednáním podle zákona upraven. MČ Praha 3 v současnosti nemá jasné stanovisko, zda pozemky nechat nadále nezastavitelné. S cílem zabránit zástavbě zeleně vznikl Spolek pro ochranu zeleně Na Krejcárku, Pražačce a Na Balkáně, který na jaře 2017 proti zástavbě nasbíral přes 1,5 tis. podpisů místních obyvatel.

Rizika a příležitosti záměru

Pokud by byl nový územní plán Prahy schválen podle předloženého návrhu, dočkaly by se současní vlastníci pozemků násobného zhodnocení svého vlastnictví a mohli by pozemek zastavět bytovými domy či jiným typem komerční zásavby. Pozemky přitom přirozeně spadají do rekreačního území Krejcárku a neexistuje rozumný důvod proč je začleňovat mezi zastavitelné. Tímto zásahem by byla znehodnocena rekreační trasa mezi Pražačkou a Balkánem.