Revitalizace Domu Radost

Popis a historie záměru

Dům Radost je unikátní funkcionalistická stavba dominující dolnímu Žižkovu, která je známá spíše pod názvem Dům odborových svazů či Všeobecný penzijní ústav. Vznikla ve 30. letech 20. století podle návrhu mladých avantgardních architektů Josefa Havlíčka a Karla Honzíka na místě bývalé Pražské obecní plynárny v oblasti dnešního náměstí Winstona Churchilla. Architekti přišli s odvážným návrhem monumentální polyfunkční stavby s křížovým půdorysem, jež byl zcela v rozporu s platnými regulativy, ale který umožnil přirozené proslunění všech místností. Se svou výškou 52 metrů lze budovu označit za první český mrakodrap. Unikátní je také obložení celé stavby světlými keramickými deskami, díky kterým si vysloužila přezdívku kachlíkárna. Další zajímavosti budovy ukazuje a popisuje například Adam Gebrian ve svém pořadu Překvapivé stavby.

V budově bylo postaveno celkem 700 kanceláří a několik bytových jednotek. V 50. letech stavba přestala sloužit jako palác Všeobecného penzijního fondu a přejmenovala se na Dům odborových svazů, stala se sídlem Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). V roce 2018 ČMKOS prodala dům do soukromých rukou společnosti Dům Žižkov a. s., s hlavními akcionáři Vítězslavem Valou a Martinem Loudou (aktuální majitel FK Viktoria Žižkov). Hlavní záměr developerů je revitalizovat dům do podoby moderního polyfunkčního objektu s převahou bydlení. Z toho důvodu je součást návrhu navýšení bočních křídel o několik pater, což vzbuzuje značný odpor odborné veřejnosti. Součástí plánu je rovněž revitalizace parčíku na náměstí Radost a jeho pěší propojení skrz otevřenou dvoranu s náměstím Winstona Churchilla. Louda též koupil fotbalový klub Viktoria Žižkov a tlačí radnici k prodeji stadionu a pozemků pod ním do svých rukou. Stává se tak nepřehlédnutelným hegemonem této části Žižkova.

V srpnu roku 2020 prezentovali investoři návrh revitalizace na Výboru pro územní rozvoj MČ P3 s žádostí o stanovisko k dokumentaci pro územní řízení. Na základě doporučení výboru městská část s realizací podle předložené dokumentace souhlasila. Ovšem v říjnu 2020 byl zmiňovaný návrh diskutovaný na jednání Komise pro urbanismus, veřejný prostor a regeneraci městské památkové zóny MČ Praha 3, kde se setkal s velkým odporem členů komise, podle kterých revitalizace objektu není citlivou konverzí vhodnou pro kulturní památku ve 21. století. Na základě toho komise dospěla k následujícímu usnesení:

Komise nedoporučuje realizovat předložený návrh na revitalizaci a dostavbu Domu Radost požaduje hledání citlivějšího přístupu k rekonstrukci kulturní památky a jejího nového programu, aby zůstal zachován její původní architektonický koncept, formy, detail a kontext městské památkové zóny. Doporučuje, aby RMČ revokovala Usnesení RMČ č. 576 ze dne 12. 08. 2020, komise zašle do 14 dnů přesné znění argumentů.“

Zcela klíčové pro další vývoj je stanovisko památkářů. Národní památkový ústav (NPÚ) je zásadně proti revitalizaci v prezentované podobě. Aktuálně je nutné počkat na oficiální stanovisko odboru památkové péče hlavníh města Prahy a následně na to, jak toto vyjádření ovlivní revokaci usnesení MČ Praha 3.

Rizika a příležitosti záměru

Podle některých odborníků z oblasti urbanismu a architektury navrhovaný rozsah a způsob revitalizace nenávratně poškodí památkovou hodnotu domu, která je evropských rozměrů. Profesor a architekt Petr Vorlík působící na Fakultě architektury ČVUT zdůrazňuje, že plánovaná revitalizace by měla za následek ztrátu statutu kulturní památky. Ikonický funkcionalistický dům je navíc jedna z mála budov z 1. poloviny 20. století na Praze 3. V rámci revitalizace dochází k zastavění části dvoru, změně siluety a výšky některých křídel budovy, změně fasády, ale i značné části interiéru zahrnující zejména přeměnu na bytové prostory. Investor odkazuje na původní nerealizované návrhy architektů Havlíčka a Honzíka, kde bylo například křídlo směřující do Seifertovy ulice rovněž o dvě patra vyšší. Nicméně urbanistická a památková hodnota domu je obvykle vztažena k aktuální podobě, nikoliv původnímu záměru architektů. Podle odborníků komise pro urbanismus se zároveň jedná o případ, který může být precedentem v oblasti rozhodování památkové péče.

Dalším rizikem záměru jsou jeho širší dopady v rámci oblasti dolního Žižkova, který je ohrožen gentrifikací. Záměr je tedy nutné zvážit nejen z pohledu urbanistického, ale i sociálního a řešit ho v širším kontextu veřejného prostoru. Na druhou stranu dlouhodobě stagnující stav, kdy dům prokazatelně chátrá, není udržitelný. Revitalizace domu je dříve či později nutná a žádoucí. Investor byl navíc seznámen se skutečností, že od začátku roku 2021 Praha 3 schválí pravidla pro příspěvky developerů na veřejnou vybavenost, s kterými souhlasí. Pozitivem je také zapojení parteru směrem k náměstí. W. Churchilla a jeho propojení s nám. Radost, které v těchto místech aktuálně chybí. Jedním z plánů investora je rovněž revitalizace přilehlého parku Radost, což na jedné straně může přinést kvalitnější veřejný prostor, na druhé straně to pravděpodobně ještě více podpoří gentrifikaci oblasti.

 

Něco tu nesedí nebo chybí? Napište nám.

Mapa kauz