Nákladového nádraží Žižkov – jih (Sekyra development)

POPIS ZÁMĚRU

Jižní část území nákladového nádraží Žižkov (NNŽ) má v ruce investor Žižkov Station Development a.s., což je firma, ve které drží zhruba polovinu developer Sekyra development a druhou polovinu České dráhy a. s. Území dominuje dnes již památkově chráněný objekt bývalého nákladového nádraží, ale pozemky jsou celkově mnohem větší. I zde se chystá bytová zástavba. Rovněž se předpokládá konverze kulturní památky na kulturně-vzdělávací centrum.

HISTORIE ZÁMĚRU

S ukončením provozu na Nákladovém nádraží Žižkov bylo evidentní, že budovy a celý okolní 35hektarový areál čeká proměna. Už politické reprezentace po roce 2000 si byly vědomy toho, že jde o velké území, jehož rozvoj musí být proveden na základě uceleného stavebního plánu. V roce 2005 proto byla na celé území schválena stavební uzávěra, která měla být platná do doby schválení takového plánu. Iniciativu v té době vyvíjela pouze žižkovská radnice svou spoluprací s arch. Janem Sedlákem, který začal zpracovávat první urbanistické vize. Pověstný člen ODS Pavel Hurda tehdy prosazoval prodloužení Olšanské ulice a vytvoření mohutného dopravního bulváru ve stylu pařížské Champs-Élysées.

V roce 2012 ale byla díky iniciativě Zelených budova nádraží prohlášena nemovitou kulturní památkou a bylo zřejmé, že ji nebude možné zbourat. Za vlastníky už nyní vystupuje společný podnik Českých drah a.s. a developera Sekyra Group pod jménem Žižkov Station Development a.s. Tato akciová společnost byla založena spolu se smlouvou, podle které developer Sekyra odkoupí za předem domluvenou cenu od Českých drah pozemky poté, co proběhne změna územního plánu. ODS šla v roce 2012 po dvou dekádách nadvlády nad Prahou 3 do opozice a nová politická reprezentace začala usilovat o nové pojetí území s těžištěm kolem konvertované kulturní památky. Uspořádání urbanistické soutěže tehdy odmítl Útvar rozvoje města, a namísto toho se nabídl, že zpracuje studii s regulačními prvky. Ta se dlouho rodila během náročných debat mezi Prahou 3, vlastníky území a IPR Praha. Výsledkem tohoto procesu je tzv. podkladová studie území NNŽ.

Po roce 2012 zároveň vznikla myšlenka konverze budovy nádraží na kulturně-vzdělávací centrum. Hlavní město, Praha 3, Ministerstvo kultury, Ministerstvo dopravy a vlastníci území uzavřeli memorandum, na základě kterého byl vyhotoven tzv. Master-management plán konverze budovy. Dále byla založena pracovní skupina řízená ministrem kultury, pod jehož resort by většina budov měla podle plánu do budoucna spadat.

V roce 2016 se ještě počítalo se dvěma soutěžemi – architektonické na přesnou podobu konverze budovy a urbanistické na koncepci rozvoje okolního areálu. V programovém prohlášení rady se v roce 2016 objevil závazek hlavního města koordinovat přípravu architektonické soutěže a podílet se na jejím financování.

Smysluplnost urbanistické soutěže však byla narušena separátní dohodou Central Group a MČ Praha 3 z podzimu 2016 o podobě severní části území. Hlavní město Prahy od té doby plánuje soutěž jen na konverzi budovy a pro pozemky NNŽ alespoň částečně závaznou podkladovou studii. Ta by měla být podkladem pro dokončení změny územního plánu (Z2600/00) a sejmutí stavebních uzávěr.

 

Aktuální podkladová studie ke změně Z 2600/00

RIZIKA A PŘÍLEŽITOSTI ZÁMĚRU

Podle hrubých odhadů by na území Nákladového nádraží mohlo v budoucnu žít cca 15 tisíc nových obyvatel, připočítáme-li i okolí, pak až 20 tisíc, což v celém území Prahy docela bezprecedentní tlak na území uprostřed města. Okolní komunikace budou nápor nové dopravy zvládat jen s velkými obtížemi.

Podmínkou smysluplného rozvoje celého území je proto výstavba nového uličního propojení mezi Malešickou a Českobrodskou ulicí ve stopě současné železniční trati spolu s výstavbou nové tramvajové tratě směrem do Hostivaře.

Rizikem pro rozvoj území je také nedostatečná regulace územním plánem. Ten současný je vágní a o podrobnost a závaznost nového územního plánu v tomto území se vedou spory. Do doby schválení tohoto dílčího plánu se může území rozvíjet nekoncepčně a živelně. Rizikem je též nedostatečnost veřejné vybavenosti v území.

Pro toto území je zásadních  7 připomínek schválených zastupitelstvem MČ Praha 3 v červnu 2019: